Kam lze investovat?

Na investicích se prý dá na rozdíl od notoricky známých finančních produktů porazit inflace a snad dokonce i vydělat. Ovšem také prodělat. Protože při investování nemá člověk víceméně nic jisté, nikdo se mu za vložené peníze nezaručí. A jediné, co tu může být určitou jistotou, je to, že jsou investiční možnosti s rizikem tu menším a tu třeba i ohromným. A člověk si tak může vybrat, zda vsadí na větší či menší jistotu – ovšem ruku v ruce s tím i na menší nebo větší zisk, jenž to obnáší.

prasátko na peníze

Můžeme investovat kupříkladu do dluhopisů.

          V podobě státních dluhopisů půjčujeme peníze státu, který je používá k financování investičních projektů (nebo jiným i dost pochybným aktivitám, jak musím konstatovat). Vyrovnává se jimi schodek státního rozpočtu nebo se z toho platí škody způsobené přírodními katastrofami (mezi něž lze podle mě zařadit i počínání leckterých politiků). Tyto dluhopisy nepřinášejí investorovi žádný extra úrok, ovšem jsou i jen minimálně rizikové.

          Své dluhopisy pak vydávají i mnohé polostátní firmy. Ani ty nenabízejí žádné extra úroky, ovšem na druhou stranu ani tyto nejsou příliš rizikové.

          Pak tu máme i podílové dluhopisové fondy, v nichž se investuje středně- až dlouhodobě do portfolia několika variant dluhopisů či do varianty pouze jediné. Tyto jsou již rizikové, byť je riziko sníženo tím, že jsou v takovém portfoliu dluhopisy více firem a případný nezdar jedné tak kompenzují ty úspěšné.
obchodní analýzy

          Kotované dluhopisy už jsou skutečné cenné papíry registrované na burze, kde s nimi lze obchodovat. Kvůli registraci na burze jsou sice transparentní, tedy průhledné, ovšem investovat by do nich měl jen ten, kdo má dobrý přehled, kdo ví, jak si tyto stojí a jak se bude jejich pozice vyvíjet.

          Firemní dluhopisy s prospektem České národní banky jsou rizikové. Navzdory prospektu ČNB totiž nejsou tak důvěryhodné, jak by se mohly zdát, protože ČNB pouze ověřuje, zda tyto splňují všechny zákonem stanovené formální náležitosti. Ovšem zda jsou tyto bezpečné a výnosné či ne, to už si musí člověk zjistit sám.

          Korporátní dluhopisy bez prospektu ČNB jsou vydávány firmami, jež ve skutečnosti podnikají na dluh a vesměs své ekonomické ukazatele zatajují. A kdo ví, nakolik se jim tak dá věřit.

         A dluhopisy vlastně může vydávat úplně kdokoliv, třeba i takzvaní finanční šmejdi, kterým jde pouze o to, vyždímat z důvěřivců peníze. Což lze snadno, protože dluhopisy nejsou vlastně nic jiného než kusy papíru, za nimiž se sice nějaké hodnoty skrývat mohou, ale také nemusí.

Jsme tlačeni k tomu, abychom investovali. Ovšem do čeho? Po přečtení výše zmíněných řádků mne napadá jenom ten už dávno známý vtip. Že je nejlepší investovat do rumu. Protože kde jinde vám za ty peníze dají čtyřicet procent, že?

Ohodnoťte příspěvek